Projekt a stavba vranovské přehrady

Úvahy o výstavbě řady vodních děl v údolí Dyje mezi Frejštejnem (Podhradí nad Dyjí) a Znojmem probíhaly už v 18. století za rakousko-uherské monarchie. Původně bylo navrženo pět stupňů, přičemž Vranovská přehrada byla stupněm nejhořejším. Za duchovního otce tohoto díla je označován rakouský stavební inženýr Ferdinand Schmidt (1887-1941), na jehož náhrobku na vranovském hřbitově je vyryto „Initiator Frainer Talsperre“. Výstavba přehrad včetně udělení koncese na využití vodních sil pro výrobu elektřiny byla Podyjským závodům povolena vodohospodářským rozhodnutím Okresního hejtmanství Znojmo ze dne 28. srpna 1912 na dobu devadesát let trvání. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se stal po dohodě s Podyjskými závody investorem přehrady stát a Země Moravskoslezská za přispění akciové společnosti Západomoravské elektrárny. Výběrem nejvhodnějšího místa pro výstavbu tehdy největšího přehradního díla v Československu Moravská zemská správa pověřila profesora České vysoké školy technické v Brně dr. Jaroslava Jahna (1865–1934), který v roce 1919 podal dobrozdání, které se opíralo o starší studii dr. H. Becka. V roce 1929 byly stavbou Vranovské přehrady pověřeny tři akciové společnosti: Českomoravská stavební společnost v Praze, Lanna společnost v Praze a Pittel und Brausewetter v Brně. Projekt, který byl v průběhu stavby přehrady doplňován o nové poznatky získané při stavbách velkých přehrad v zahraničí, vypracoval Zemský úřad v Brně. V březnu 1930 se začala údolní přehrada budovat společně s novým Bítovem, dvěma mosty a inženýrskými stavbami v novém Bítově. Vedením stavby byl pověřen zemský vrchní stavební rada Ing. Karel Navrátil. K realizaci stavby vranovské přehrady přispěl mimo dalších odborníků také Ing. Vladimír Heger (1897-1970), který se v letech 1962-66 podílel i na budování znojemské přehrady. Na budování vranovské přehrady v průběhu stavby pracovalo 2 500 lidí, bylo dokončeno za tři a půl roku a už na podzim roku 1933 se vodní nádrž začala napouštět vodou. 11. dubna 1934 bylo připojeno na síť první soustrojí vodní elektrárny. V červenci 1934 začala na přehradě fungovat osobní lodní doprava a s ní i rekreace na vranovské pláži. Maximální provozní hladina 349,0 m nm. byla v přehradě poprvé dosažena 12. dubna 1935.

Rekreace na "Vranclu"

Vranovská přehrada je největší vodní nádrž na řece Dyji. Přehradní zeď o délce 292 m a šířce 60 m byla postavena v letech 1930 až 1933. Délka jezera je přes 30 km. Přehrada byla uvedena do provozu v roce 1934 (podrobnosti výstavby níže). Už v červenci 1934 začala na přehradě fungovat osobní lodní doprava a s ní i rekreace na Vranovské pláži. Pláž má mírný spád do vody s písčitým dnem a celý den na ni svítí slunce. Není proto divu, že "Vrancl" je vyhledávanou lokalitou pro rekreaci, firemní a společenské akce.