OTEPLUJE SE..?

Vědci tvrdí, že od počátku průmyslové revoluce se Země globálně otepluje a není důvod jim nevěřit. Zároveň ale nikdo nezpochybnil skutečnost, že i ve středověku byla období, kdy bylo tepleji než dnes. Archeologové si libují, že odtávající ledovce odhalují zbytky starých osídlení a je doloženo, že v letech 1100 - 1350 se až na severu Anglie pěstovala vinná réva. EU ani ostatní vyspělé země samy svět ekologicky asi nespasí, ale mohly by být příkladem tím, že na svém území zajistí udržitelný rozvoj bez růstu počtu obyvatelstva. Tlak na odklon od fosilních paliv dává smysl v případě, že bude třeba se obejít bez dodávek ropy, příp. i zemního plynu.

Politici i aktivisté, kteří jsou přesvědčení, že doprava způsobuje škodlivou globální změnu klimatu, by měli jít příkladem a omezit především svou uhlíkovou stopu, kterou zanechávají kongresovou turistikou. Koronavirová omezení ukázala, že není problém účastnit se jednání i dalších akcí bez nutnosti opouštět bydliště a distanční způsob komunikace zvládly i školy. Ekologicky smýšlející fanoušci mohou bez vytváření uhlíkové stopy sledovat v přímých přenosech z tepla domova umělecká vystoupení i sportovní utkání. Olympiáda v Tokiu ukázala, že to jde. Na stadionech diváci stejně sledují dění také na velkoplošných obrazovkách a působivé záběry z dronů ani přímý účastník lépe neuvidí.

POVODNĚ DŘÍVE A NYNÍ

Rozsah minulých a současných povodní lze názorně dokumentovat na situaci ve Vranově nad Dyjí, kterým prošla největší zdokumentovaná povodeň v r. 1900. Tehdy řekou Dyjí protékalo cca 400 m³/s. Tento parametr byl brán v úvahu při projektování hráze vranovské přehrady, která má 9 přepadových otvorů umožňujících průtok 405 m3/s.

Za povodně v roce 2002 přitékalo v Podhradí na Dyji do vranovské přehrady přehrady „jen“ 298 m³/s, v roce 2006 teklo 364 m³/s. Jako „stoletá voda“ (Q100) je brán průtok 260 m³/s, přičemž 3. povodňový stupeň s extrémním ohrožením pro obyvatele Vranova n. Dyjí představuje představuje padesátiletá voda (Q50) s průtokem 229 m³/s.

Povodně v posledních letech (alespoň na řece Dyji veVranově nad Dyjí) nejsou větší než v minulosti. Rozdíl je v tom, že jejich nástup bývá prudší a koryto řeky už je natolik zanesené, že povodňový stav pod vranovskou přehradou způsobí i současné otevření všech výpustí a turbín s celkovým průtokem 210 m³/s.

    Viz též www.vrancl.cz/udaje a www.pmo.cz