KORONAVIRUS

 

Grafy srovnávající úmrtnost v souvislosti s onemocněním COVID-19 s některými dalšími příčinami úmrtí ve světě a vybraných zemích.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vysvětlivky - komentáře

ÚMRTNOST neboli mortalita udává podíl zemřelých z celé populace daného území za určité časové období. (Nezaměňovat se Smrtností neboli letalitou, která udává podíl zemřelých z počtu nakažených a nezohledňuje celkový počet obyvatelstva daného regionu).

Data v grafech udávající počet obětí onemocnění COVID-19 jsou načítána od 3.3.2020. Údaje o počtu obětí dopravních nehod, běžné chřipky, nádorových a kardiovaskulárních onemocnění jsou zaokrouhlené roční průměry udávané Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Jednotlivé země nemají pro vykazování příčiny úmrtí stejná pravidla, kolik z uvedených úmrtí covid-19 bezprostředně zapříčinil a u kterých případů byl spíše vedlejším faktorem.

Dle Českého statistického úřadu se na jaře r. 2020 v ČR první vlna koronaviru na číslech o úmrtí ve srovnání s průměrem téměř neprojevila. Výraznější odchylka nastala teprve v září. V roce 2020 zemřelo přes 129 tisíc osob, což je o 17 tisíc více než o rok dříve. Jde o bezprecedentní nárůst. „První odhad naděje dožití při narození pro rok 2020 ukazuje na 75,3 roku pro muže a 81,4 pro ženy. Ve srovnání s rokem 2019 jde o pokles o jeden rok u mužů a o 0,7 roku u žen. Nepříznivá epidemická situace v roce 2020 se tak projevila více u mužů. Naděje dožití z roku 2020 odpovídá zhruba situaci v roce 2013, jde tedy o návrat o sedm let
zpátky.

 

 

Zpět na začátek